Kolik Vám prosim je a kolik let praxe máte? Jedno z prvních zaměstnání, co jsem byl nucen zkusit po asi dvou letech na pracáku zkusit, byla práce v call centru. (bylo mi cca 22 a pro pracovní trh jsem byl absolvent s maturitou z IT, řidičským průkazem skupiny B, ale neaktivní řidič, protože jsem samozřejmě neměl peníze na auto a tudíž jako bych řidičák neměl a s cca 1 rokem praxe při studiu na střední, což taky nikoho moc neohromí) Ano. Když mi někdo z call centra volá, tak zásadně odmítám, ale po téhle zkušenosti už výhradně zdvořile. Důvod? Volat pro naše operátory v call centru je hnus. Nabízíte lidem produkty, kterým nevěříte a sami byste si je nikdy nepořídili. A proč? Ne proto že jste nepoctivý, ale proto že musíte, pokud chcete přežít.
Nejdříve se zamyslete nad možnostmi mladých lidí, než začnete tvrdit, že jsou nepoctiví. Pokud je tu někdo nepoctivý, tak je to velké procento lidí nad 35 let a ti rozhodně nepracují v call centrech ani na přepážkách telefonních operátoru. To jsou jejich manažeři, podnikatelé, politici, lékaři, policisté, prodavači, výrobci, prodejci, řemeslníci... ve skoro každé profesi najdete někoho, kdo zjistil, že s podstivostí nejdřív pojdeš. Ale minimum z nich pracuje u telefonních operátorů na nejnižších pozicích, protože tam si moc nevydělají. Tam je možná jeden z deseti nepodstivý, který to bere jako start s cílem dostat se na supervisora a následně manažera.